Dětská obezita

Jeden z rodičovských strašáků je to, že dítěti předáme špatné návyky, neuhlídáme jídelníček a dítě se bude potýkat s obezitou. Jak proti ní bojovat a jak ji řešit? Zeptali jsme se naší spolupracující nutriční terapeutky Mgr. Soni Vojtíškové, DiS., která pracuje v Systému asistovaného hubnutí ® a jejím mottem je Léčba výživou.

Soňo, lze říct, jak nejúčinněji bojovat proti dětské obezitě? 

Nejúčinnější léčbou dětské obezity je její vlastní prevence. Ale i již potvrzená obezita má řešení.

Jak jsme na tom s dětskou obezitou, je to velký problém?

Obézních dětí bohužel přibývá. Statistiky ukazují, že počet dětí s obezitou stoupá. Až 20 % dětí trpí nadváhou či přímo obezitou a v poslední době čísla skokově narostla, děje se tak po pandemii. Na vině jsou nevhodné stravovací návyky v rodině a nedostatek pohybu. Právě v období pandemie, kdy byly zavřené školy i sportoviště, všichni zůstávali doma v karanténách, izolacích a ven chodili s respirátorem, se děti stáhly k počítačům, mobilům a televizím.

Kdo obezitu u dětí řeší a jak se pozná?

Obezitu u dítěte většinou registrují rodiče, s jistotou pediatři. Často je podpořena rodinnou dispozicí a trápí samotné rodiče.

Už od narození dítěte pediatři sledují vývoj podle růstových grafů, tzv. percentilů. Vyhodnocuje se hmotnost v poměru k výšce a věku. Tyto tabulky a BMI měření pediatrům ukážou, jestli je dítě v ideální váze, obezitě, nebo naopak v podvýživě. Tzv. chytré váhy ukážou množství tělesného tuku (ideální hodnoty tělesného tuku, podvýživu, nebo naopak nadváhu a obezitu).

Předškolní a školní věk jsou důležitým obdobím na podchycení nadváhy, tuková tkáň v tomto období narůstá. Preventivní prohlídky u pediatra ve věku 5-7 let jsou tedy pro tento záchyt klíčové!

Zaregistrovaná rychlejší změna tělesné hmotnosti dítěte může být ukazatelem případných zdravotních rizik. Náhlý pokles hmotnosti, nebo naopak nárůst, může upozorňovat na zátěž, či vážnější onemocnění, psychické potíže dítěte.

Proč je tolik nebezpečná a měla by se řešit?

Obezita přináší zdravotní rizika, a to už v dětském věku! Je zátěží na pohybový aparát, přináší rizika ortopedických problémů, onemocnění srdce a cév, vysokého krevního tlaku, onemocnění jater a žlučníku, rezistenci na inzulín a z toho vznik cukrovky 2. typu. U dívek přináší problémy s menstruačním cyklem, dřívější pohlavní zralost a v dospělosti potíže s plodností.

Dlouhodobé hledisko obezity u dětí má i statistický dopad, zkracuje se délka života populace a vzniká větší zátěž zdravotního systému a pojištění.

Co jsou hlavní příčiny dětské obezity? 

Mezi velmi časté důvody, proč se děti dostanou do nadváhy, jsou především stravovací návyky v rodině a nedostatečný výdej energie, tedy málo pohybu. Celkový životní styl rodiny a psychologické faktory, míra a kompenzace stresu, zátěže, volnočasová náplň, koníčky, jsou klíčovými faktory, které stojí za potížemi.

Není ale vždy pravidlem, že rodiny s dítětem v obezitě žijí nezdravě a vůbec nesportují. Velmi často se setkávám v ordinaci s dětmi z rodin, kde se sportuje a celkem zdravě stravuje. Rodiče si přejí, aby jejich děti byly zdravé a byly v kondici. Ale určitá neznalost, nedostatek času se tomu věnovat a zejména nabídka výrobců, tlak reklamy na rodiče i samotné děti a životní styl okolo nás, je vždy vrací zpátky na začátek.

I když obecně všichni ví, že je dobré zařazovat ovoce a zeleninu, že je správné omezovat živočišné tuky a smažená jídla, často snahu o změnu zvládají pouze krátkodobě.

Většinou neví, kam mají potraviny v jídelníčku vhodně zařazovat, aby pracovaly správně. Dochází tak zbytečně k určitým extrémům (žádné sladkosti, žádná pizza, ani popcorn na oslavě narozenin… ) a to většinou nemá výsledný a hlavně dlouhodobý efekt. Není tedy vhodné vyřadit z jídelníčku za každou cenu vše nezdravé a nahradit zdravým, jde zejména o množství a četnost takových jídel!

Takové rodiny a děti potřebují poradit a podpořit. Základem úspěchu je vždy dlouhodobá, soustředěná a pravidelná spolupráce s rodinou, která má snahu změnit návyky.

Jaké konkrétní stravovací návyky mohou vznik obezity podpořit?

Vždy se ptám na stravovací návyky v rodině a jak vypadá běžný den, jak se stravují. Tam většinou už chyby nacházím, nebo po nich pátrám.

Řešením není přidat dítěti další sportovní aktivitu, nebo zmenšit porci přílohy na talíři, ale efektivně upravit celkový stravovací režim. Redukce hmotnosti nebývá na 1 měsíc a váha neklesá po kilogramech. Je tedy důležité, aby jídelníček zohlednil všechny potřeby dítěte, bez absence důležitých živin.

Nedoporučuji hazardovat s módními dietními směry, které omezují příjem energie, či vyřazují sacharidy z jídelníčku. „Všeho s mírou“ platí i pro děti v redukci hmotnosti a není nutné za každou cenu vyřadit některé potraviny, na které mají děti chuť a byly zvyklé je zařazovat.

Mnohem důležitější je odbourávání zlozvyků, vysvětlit dětem a rodičům, na jaká místa v jídelníčku mohou konkrétní, či oblíbené potraviny zařadit a tím i dítě motivovat a udržovat v dlouhodobé spolupráci. Jakmile z rodiny nevychází podpora a pomoc (od rodičů, sourozenců ale i prarodičů), samotné dítě nic nezmůže, i když si svoje trápení uvědomuje.

Co radíte?

Doporučuji některé potraviny nenakupovat a doma je prostě nemít, a to zejména sladkosti, slazené nápoje, chipsy, polotovary. Víc vařit doma, využívat pro obědy školní jídelny. Dítě aktivně zapojit do nákupů, do přípravy jídel.

Změnit styl stravování a nakupování potravin. Vzít dítě do nákupního centra s sebou většinou nese návštěvu fastfoodu, proto zkuste změnu a navštivte farmářské trhy, kde je nabídka zboží a výrobků, které si museli farmáři sami vyrobit a vypěstovat. Nejen, že se zakoupením zboží podporuje lokální produkt, či značka, ale děti snadněji pochopí, jak vypadá samotný proces od výroby po prodej produktu a jeho konzumaci.

Vždy velmi dobře pomáhá společné rodinné stravování. A když to není možné ve všední den, o to víc si to užít během volných dnů.

Při jídle se často lidé věnují čtení a sledování mobilu, televize. Společné snídaně, obědy i večeře jsou naprosto nenásilnou podporou vytváření dobrých návyků v celé rodině.

Trávit společný volný čas rodinnými aktivitami a být dítěti příkladem. Pokud se po obědě rodiče přesunou na gauč k televizi, kde ještě usnou, místo toho, aby šli na procházku, tloustnou a nejsou vhodné vzory pro návyky jejich dětí.

Velmi častým zlozvykem bývá absence snídaně nebo svačin během dopolední školní výuky. Tyto absence a hladovění pak většinou děti dohání v odpoledních a večerních hodinách dojídáním, kdy tělo automaticky chutí vybírá energeticky bohatá jídla.

Co jsou další chyby?

Další chybou jsou jídelníčky, kterým chybí pestrost. Chybí každodenní dostatečné zařazování mléčných výrobků, ovoce a zeleniny.

To vede k nedostatečnému množství živin a vlákniny ve stravě a díky tomu vznikají zdravotní potíže. Tělu věčně něco chybí a nutí do chutí právě i z nedostatku těchto živin. Velmi často je tak obézní člověk současně v podvýživě!!!

Zanedbaný pitný režim, výběr stravy, který je zaměřen na smažená a tučná fastfoodová jídla, uzeniny, sladkosti a sladké nápoje. Tedy jídla a potraviny bohaté na energii a současně velmi chudé na živiny.

K obezitě samozřejmě vede i absence pohybové aktivity dětí a náplň jejich volného času, kdy většina dětí tráví čas po škole hraním her na počítačích, sledováním sociálních sítí, nikoli pohybem.

Také nedostatečný spánek je opomíjený faktor a je potřeba ho zmínit. Děti spí méně, než by měly. Místo spánku se dívají před spaním do obrazovek mobilů a tabletů, chodí pozdě spát, mnohdy později než jejich rodiče! Pro děti 6-12 let je doporučení spát 9-12 hodin a pro děti 13-18 let je to 8-10 hodin. Děti v noci rostou, jejich těla regenerují, opravují se tkáně.

Mohla byste nastínit, jak by měl vypadat jídelníček pro dítě pro redukci hmotnosti?

Ten je vždy upraven pro konkrétní dítě, také se vždy upravuje podle času vstávání a času oběda. Nikdy dobře nepracují pozdní odpolední obědy. Pokud je víkend, doporučuji obědvat okolo 12-13 hodiny nejpozději. Odpolední obědy tělo snadno ukládá a brzdí redukci. Ve školní den, kdy je u starších dětí oběd okolo 13-14 hodiny, je proto nutné upravit množství dopoledních svačin. Není proto výjimkou, že má dítě 2-3 dopolední svačiny.

Večeře v redukci hmotnosti by měla být okolo 18.00-18.30. Pokud jsou energeticky bohaté a konzumované těsně před spaním, spíš podporují ukládání tuku, nikoli jeho spalování.

Snídaně: 1 ks celozrnného rohlíku s lučinou, nebo žervé, sklenka mléka 

Svačina:100 ml jogurtu, nebo jogurtového nápoje, ale lze také použít tvarohovou kapsičku

Svačina: Ovoce

Oběd: běžné obědové jídlo, vždy s přílohou

Svačina: Zelenina a bílé pečivo se sýrem

Večeře: Zelenina, ta by měla být součástí každé večeře, ať už syrová, nebo tepelně upravená. Kuřecí, nebo třeba krůtí přírodní plátek, vhodná je i ryba. Plnohodnotnou bílkovinou jsou také vejce, nebo tvaroh, k tomu kousek bílého pečiva.